Standard
Historie
Ze staré literatury plyne, že v Británii prakticky neustále zaměňovali různé formy – hrubosrstého greyhounda (dnes již neexistujícího), irského vlkodava a skotského jeleního psa. Důvod mohl být samozřejmě v tom, že se tyto formy spolu navzájem křížily.
Předkové hrubosrstých chrtů, známých z Irska a Skotska, se dostali na britské ostrovy z Evropy. Na evropské pevnině se svého času všude tam, kde byla příležitost k jejich uplatnění, vyskytovali chrti vývojově spříznění s chrty ze Středomoří, ovšem dobře přizpůsobeni chladnějšímu podnebí. Tito psi se – spolu s různými etniky – dostávali z evropské pevniny dále, na sever, do Skandinávie, ale i na západ, na britské ostrovy, a to nejspíše s kmeny keltského původu, (Manapiové, Scotiové, Autuniové a jiní) jež osídlily ostrovy poprvé někdy ve 4. st. Př. n.l. Scotiové, předkové pozdějších obyvatel Skotska, žili původně v Irsku. Původními obyvateli Skotska byli keltští Piktové. Když Scotiové z Irska přicházeli do Skotska, bylo to v 6.-9. stol., přivedli sebou i předky součastného skotského jeleního psa.
Vždy, i v dobách své největší slávy, byl deerhound dosti vzácný. Zvláštností obyvatel Skotska bylo přísné rozdělení společnosti na tzv. Klany. Pouze vůdcům těchto klanů a jejich nejbližším příbuzným, skotské šlechtě, bylo vyhrazeno právo vlastnit chrty a pořádat lovy. K lovu navíc nebylo zapotřebí většího množství psů. Skotští jelení psi lovívali zpravidla ve dvojicích, nikoli ve větších smečkách. Jistě ani proto nebyl zájem, aby těchto psů přibývalo, odchovy měly jen krýt přirozený úbytek. To se plemeni později málem vymstilo, když přišlo o své pracovní uplatnění. Záhy se ocitlo na pokraji vyhubení a podařilo se je zachránit jen díky velkému chovatelskému úsilí.
čerpáno: Chrti : I.Stuchlý – M. Císařovský
Standard
ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 24.06.1987.
VYUŽITÍ: Dostihový pes, lovecký pes, společenský pes.
KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 10 chrti
Sekce 2 Hrubosrstí chrti.
Bez pracovních zkoušek.
CELKOVÝ VZHLED: Podobá se hrubosrstému greyhoundovi větších rozměrů a se silnější stavbou kostry.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Stavba těla vyvolává dojem jedinečné kombinace rychlosti, síly a především vytrvalosti, která je nezbytná k uštvání jelena; nicméně se stále zůstává zachována ušlechtilá důstojnost. Laskavý a přátelský. Poslušný a učenlivý, protože je dychtivý vyhovět. Povolný a vždy v dobré náladě, nikdy není podezřívavý, agresivní, ani nervózní. Projevuje se s důstojným klidem.
HLAVA: Dlouhá.
LEBEČNÍ PARTIE: Mozkovna: Spíše plochá než kulatá, s velmi lehkým vyvýšením nad očima. Nejširší mezi ušima, mírně se zužuje směrem k očím. Mozkovna je pokryta dost dlouhou srstí, která je měkčí, než ostatní osrstění. Stop: Žádný stop.
OBLIČEJOVÁ PARTIE: Nosní houba: Mírně orlí a černý. Tlama: Výrazněji se zužuje směrem k nosu. U světleji zbarvených psů se dává přednost černé tlamě. Pysky: Rovný. Zřetelný knír ze skoro hedvábné srsti, dostatečná bradka. Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Oči: Tmavé. Obecně tmavě hnědé nebo oříškově hnědé. Světlé oči jsou nežádoucí. Oči jsou skoro kulaté a mají pokojný výraz, je-li pes v klidu, ale když je vzrušen, má pronikavý, do dálky zaměřený pohled. Víčka jsou černě lemována. Uši: Vysoko nasazené a v klidu složené dozadu. Při vzrušení jsou pozdvižené nad hlavu, ale nepřestávají být složené. V některých případech jsou zpola vzpřímené. Krajně nežádoucí je ucho velké, tlusté, ploše na hlavě zavěšené či ucho postavené. Ucho je porostlé měkkou lesklou srstí jako myší kožíšek; čím kratší tím lepší; na uších nemá být dlouhá srst, ani třásně. Uši černé nebo tmavě zbarvené.
KRK: Velmi silný, dobré délky, která bývá někdy poněkud zakryta hřívou. Týlní hrbol výrazně vyčnívá v místě nasazení hlavy. Krk je bez laloku.
TRUP: Trup a celková stavba těla je jako u greyhounda s většími proporcemi a se silnějšími kostmi. Hřbet: Rovná horní linie je nežádoucí. Bedra: Dobře klenutá, záď směrem k ocasu neklesá. Záď: Spáditá, široká a plná síly. Hrudník: Hrudní koš spíše hluboký nežli široký, ne příliš úzký ani plochý ze stran.
OCAS: Dlouhý, silný u kořene, zužující se a dosahující skoro až na zem. V postoji spadá úplně rovně dolů anebo je lehce prohnutý. V pohybu je nesen prohnutý, ale nikdy se nezvedá nad hřbetní linii. Dobře pokrytý srstí; na horní straně silnou a drátovitou, na spodní straně delší, tvorba lehkých třásní ke konci ocasu není na závadu. Zatočený nebo do kruhu nesený ocas je nežádoucí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: Přední běhy rovné, dobrých kostí a ploché. Plece: Správně uložené, ne příliš navzájem vzdálené. Přetížené a strmé lopatky jsou nežádoucí. Loket a předloktí: Žádoucí je dobrá šířka.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Velká délka od kyčlí k hleznům. Kosti silné a ploché. Kyčle: Široce od sebe posazené. Kolena: Dobře zaúhlená.
TLAPY: Kompaktní a dobře klenuté. Silné drápy.
CHODY / POHYB: Nenucený, aktivní a životný, s dlouhým záběrem.
OSRSTĚNÍ
SRST: Střapatá srst, ale ne příliš mnoho srsti. Vlnitá srst je nepřijatelná. Správné osrstění je husté, těsně přiléhající, střapaté; na omak se jeví srst drsná či kadeřavá. Na trupu, šíji a končetinách je tvrdá a drátovitá srst dlouhá zhruba 7 cm (3 palce) až 10 cm (4 palce); na hlavě, hrudi a na břiše je mnohem jemnější. Na vnitřní straně předních i zadních končetin vytváří srst lehké třásně.
BARVA: Tmavě modrošedá, tmavší a světlejší šedá nebo žíhaná a žlutá, pískově červená nebo červenohnědá s černou maskou a s černýma ušima, končetinami a ocasem. Bílý znak na hrudi, bílé prsty a malá bílá špička na ocase jsou povoleny, ale čím méně bílé, tím lépe, aby pes se jevil jednobarevný. Bílé znaky na hlavě či bílý límec jsou nepřípustné.
VELIKOST A HMOTNOST: Psi : Požadovaná minimální kohoutková výška je 76 cm (30").
Hmotnost cca 45,5 kg (100 liber).
Feny : Požadovaná minimální kohoutková výška je 71 cm (28").
Hmotnost cca 36,5 kg (80 liber).
VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.